VitaRady

Desatero přírodních antibiotik

antibiotika2.jpg

Antibiotika obecně jsou látky, které usmrcují mikroorganismy nebo zabraňují jejich růstu. V současné moderní a hektické době někdy až příliš často saháme pouze po léčivech. Působení antibiotik v organismu však není selektivní, a tak působí i proti prospěšným mikroorganismům, které se přirozeně vyskytují v lidském organismu. Velmi časté užívání antibiotik tak může v některých případech až poškozovat náš trávicí systém, snižovat přirozenou imunitu a v neposlední řadě podporovat vznik bakteriální rezistence.

Často zapomínáme na dary přírody a rady našich babiček, jak využívat přírodní prostředky pro podporu našeho zdraví nebo léčbu zdravotních potíží. Zkuste někdy místo chemicky vyrobených léčiv nejprve vyzkoušet přírodní prostředky, které mají přirozeně antibiotické účinky. Jedná se převážně o známé a běžně využívané druhy koření, které máte doma, jen jste možná neznali jejich účinky.

 

Inspirujte se přehledem 10 nejznámějších přírodních antibiotik, na které je vhodné si vzpomenout ještě před návštěvou lékárny.

 

 

1. ČESNEK

Česnek setý je léčivá rostlina z čeledi liliovitých,využívaná již v době starého Egypta, Říma a Číny. Česnek se využívá především jako přírodní antibiotikum a působí jak preventivně, tak i při akutních potížích. Hlavní účinnou látkou s antibiotickým působením je sirná sloučenina allicin. Právě tato látka je zároveň nositelem výrazného, pro česnek charakteristického aroma.

2. CIBULE

Cibule kuchyňská je cibulovitá zelenina z čeledi amarylkovitých. Mezi hlavní účinné složky cibule patří sirné sloučeniny, zejména allicin, a dále flavonoidy a fytoncidy. tyto aktivní látky mají společně bakteriostatické, antibiotické a protizánětlivé účinky. Pro své účinky je cibule vhodnou prevencí nebo podpůrnou léčbou v období zvýšeného výskytu chřipky a nachlazení. Vhodnou formou může být například cibulový čaj nebo sirup. Důležitost cibule v gastronomii nám dokazuje i staré přísloví: „Člověk spíše může vařit bez ohně, než-li bez cibule."

3. KURKUMA

Kurkuma je koření, které se získává z oddenku kurkumy dlouhé. Hlavní skupinou účinných látek jsou kurkuminoidynejznámější z nich je kurkumin. Kurkumin napomáhá kontrole zánětlivých reakcí organismu – působí proti vzniku a rozvoji zánětů. Dále je ceněn pro své antioxidační a antibakteriální působení. Celý oddenek kurkumy má mnoho dalších pozitivních účinků - podporuje přirozenou činnost jater, čímž přispívá k normálnímu trávení, přispívá ke správné činnosti kardiovaskulárního a imunitního systému a udržuje normální stav pokožky.

4. OREGANOVÝ OLEJ

Oreganový olej se získává destilací z byliny oregana. Současné studie ukazují, že oreganový olej má neuvěřitelně široké spektrum vlastností a účinků. Je ceněn především pro silné antibakteriální, antimykotické, antiparazitární vlastnosti – zabraňuje rozmnožování patogenních bakterií, kvasinek i plísní v organismu. Má také přírodní protizánětlivé a antioxidační vlastnosti. Proto se dá použít jako efektivní podpůrná léčba kožních i slizničních infekcí. Za tyto unikátní vlastnosti zodpovídá především vysoký obsah fenolických monoterpenů - thymolu, karvakrolu a eugenolu.

5. ZÁZVOR

Zázvor je oblíbená potravina, která se používá při prevenci i léčbě chřipky, nachlazení nebo dalších infekcí. Hlavní účinnou látkou zázvoru je gingerol. Především díky této látce má zázvor antimikrobiální účinky – dokáže potlačit růst a množení bakterií, plísní i kvasinek. Nejmodernější výzkumy také zjistili, že čerstvý zázvor může pomáhat v boji proti lidskému respiračnímu viru (HRSV), který vyvolává řadu infekcí dýchacího systému. Pro 100% potvrzení této teorie je však nutný další výzkum. Jisté je, že pravidelná konzumace zázvoru, pojíjení zázvorového čaje nebo jeho využití v kulinářství zpestří Vaše pokrmy a podpoří zdraví.

6. HŘEBÍČEK

Hřebíček se používá jako oblíbené koření i léčivá rostlina. Jedná se o sušený kalich s poupětem rostliny hřebíčkovce kořenného. Hlavní účinnou látkou hřebíčkové silice je fenolická sloučenina eugenol. Jedná se o látku, která má desinfekční, antibakteriální, mírné lokálně anestetické (znecitlivuje) a analgetické účinky (tlumí bolest). Pro své účinky se hřebíček často používavá v zubním lékařství, farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. Hřebíčková silice se používá při výrobě kloktadel a ústních vod s přírodně desinfekčními účinky, v protirevmatických mastích nebo pro utlumení citlivosti a bolestivosti zubních nervů.

7. GRAPEFRUIT

Grapefruit je subtropická dřevina, která nám poskytuje oblíbené ovoce. Málokdo ví, že toto ovoce a zejména jeho semínka mají jedinečný vliv na zdraví. Aktivní látky obsažené v grepových jadérkách působí aktivně proti bakteriím, virům, plísním, kvasinkám i parazitům. Patří tak mezi nejúčinnější přírodní antibiotika. Extrakt z grepových semínek v současnosti můžete sehnat na českém trhu ve formě kapek nebo tablet.

8. TYMIÁN

Tymián obecný je známá bylina rodu mateřídouška, která se používá jako koření i pro své léčivé účinky. Tymián má protizánětlivé, antiseptické a antibakteriální působení. Tato léčivá bylina působí proti rozmnožování virů, bakterií, plísní, prvoků i parazitů. Tymián je vhodný pro přípravu čaje, sirupu nebo oleje. V neposlední řadě se s oblibou využívá v kosmetickém průmyslu a aromaterapii.

9. ŠALVĚJ

Šalvěj lékařská je léčivá bylina z čeledi hluchavkovitých, která se s oblibou používá v potravinářství, farmacii i kosmetice. Díky obsahu účinných látek thujonu, salviolu, kafru, cineoluborneolu má šalvěj přirozeně protizánětlivé, antivirotické a antibakteriální účinky – předchází vzniku zánětů, tlumí již vzniklé záněty a působí proti množení virů a bakterií. Pro své účinky se šalvěj používá při výrobě hygienických prostředků pro ústní hygienu, pleťových vod a dalších kosmetických produktů.

10. PROPOLIS

Propolis je jedním z produktů včel medonosných a skládá se z příjemně aromatických látek. Z chemického hlediska propolis obsahuje především pryskyřičné látky, dále včelí vosk, balzámy, éterické oleje, vitaminy a minerální látky. Všeobecně má propolis bakteriostatické, antimikrobiální a mírně anestetické účinky. Propolis je možné využívat lokálně zevně i vnitřně. S oblibou se využívá v přípravcích ústní hygieny (zubní pasty, gely, ústní vody apod.), v kosmetických přípravcích (krémy a masti) nebo v doplňcích stravy.